Jaký je rozdíl mezi pitnou, pramenitou, stolní a kojeneckou vodou?
PITNÁ VODA
- např. voda z veřejného vodovodu, ze studní, upravená povrchová voda
- bývá chemicky ošetřena a vždy obsahuje chlor - ničí nemoci jako tyfus, cholera apod., ale taky se ve vodě slučuje s organickými látkami,které jsou v každé řece, přehradě. Nejznámějším vedlejším produktem chlorace je chloroform, tyto vedlejší produkty jsou většinou rakovinotvorné, popř. mutagenní (vlivy na dědičnost), či teratogenní (riziko zrůdného vývoje plodu)
- méně přísné limity obsažených látek
- obsah dusičnanů max.50mg/l (rovněž karcinogenní)
PRAMENITÁ VODA (dříve stolní)
- pochází z hlubinných vrtů
- neměla by být dodatečně upravovaná (povoleno je ale např. snižování obsahu manganu nebo železa)
- splňuje přísné hygienické normy
- obsah dusičnanů max. 25mg/l
KOJENECKÁ VODA
- splňuje nejpřísnější hygienické normy
- pochází z hlubinných vrtů
- může být desinfikována UV paprsky
- obsah dusičnanů max.10mg/l
- určeno zvláště pro přípravu jídel a nápojů dětem mladších 2 let
- doporučuje se spotřebovat během 1-2 dní po otevření
Ke stálému pití pro lidi bez rozlišení věku a zdravotního stavu jsou vhodné vody kojenecké a pramenité (dříve označené stolní) s obsahem rozpuštěných látek 200-500mg/l. Tak tomu není např. u minerálních vod nebo vod s vyšším obsahem některých minerálních prvků, i když z reklam to někdy působí jinak. Optimální spotřeba minerálních vod by u zdravého jedince měla být cca 0,5l za den, kojenci by je však neměli pít vůbec.